Bolí vás nohy? Možná máte nemocné srdce!

Zní to trochu divně, ale může tomu skutečně tak být. Jistě mnozí z vás s přibývajícími léty pozorují tu a tam různé zdravotní neduhy, velmi časté jsou bolesti dolních končetin. Zvláště když při chůzi mají křečovitý charakter a donutí vás zastavit, mohou být prvním signálem počínajícího cévního postižení tepen dolních končetin.

Cévní postižení dolních končetin je častější u rizikových skupin lidí, jakou jsou například kuřáci a diabetici. Právě tato riziková skupina je nejvíce ohrožena zdravotními problémy jako jsou infarkt myokardu nebo cévní mozková příhoda. Je to dáno tím, že tito pacienti mají dříve, více a častěji postižený cévní systém v celém těle a je otázkou času, jak a kdy se toto onemocnění projeví. V odborných kruzích je toto postižení označováno jako cévní ateroskleróza nebo taky jako takzvané kornatění cév, které vede k postupnému "ucpávání" cévního řečiště. Velmi důležité je, aby počínající formy tohoto onemocnění byly rozpoznány a zavčas léčeny. V běžné praxi to bývá někdy velmi obtížné, protože příznaky tohoto onemocnění nemusí být typické a cévní změny mnohdy dlouho předchází prvním příznakům onemocnění, kterým může být například akutní infarkt myokardu.

Existuje tedy určitá skupina lidí, u kterých toto onemocnění probíhá rychleji a projevy onemocnění se objevují daleko dříve. Do této skupiny patří především pacienti s cukrovkou, s vyšší hladinou cholesterolu, kuřáci, pacienti s vysokým krevním tlakem, případně s častějším výskytem cévních komplikací v rodině.

Ptáte se proč mám mít nemocné srdce, když mě bolí nohy ? Je tomu tak proto, protože toto onemocnění cév dolních končetin není přítomno jen izolovaně, ale velmi často se vyskytuje společně s cévním postižením i jiných orgánů, jako je například srdce, mozek nebo ledviny. Například u pacientů s kornatěním cév dolních končetin tzv. ischemická choroba dolních končetin se současně vyskytuje onemocnění srdečních cév až v 68 % .

Zásadní ovšem je, že pacienti s postižením cév dolních končetin daleko častěji umírají na infarkt myokardu než je tomu u pacientů bez přítomnosti tohoto postižení. Situace se komplikuje navíc tím, že část pacientů s postižením cév dolních končetin nemá žádné obtíže nebo jsou jen minimálně vyjádřené. V letech 2001-2006 byl v ambulancích praktických lékařů v Německu proveden výzkum pacientů nad 60 let a bylo zjištěno, že toto onemocnění je přítomno až v 21 % a že tito pacienti nejsou adekvátně léčeni. Velmi pravděpodobně tomu bude tak i v naší zemi, kde v současné době probíhá podobný výzkum ( projekt MOET).

Principem vyšetření cév dolních končetin je kromě klinického vyšetření, změření krevního tlaku na všech horních a dolních končetinách a výpočet takzvaného ABI (ancle brachial index), neboli indexu kotník-paže. Za normálních okolností je krevní tlak na dolních končetinách o něco málo vyšší nebo stejný jako na pažích. U nemocných pacientů je tomu naopak a změřený poměr je menší než-li 1,0. ABI index je velmi jednoduchý a citlivý screeningový parametr cévního postižení dolních končetin, vyšetření je nebolestivé a poměrně rychlé (5 - 10 minut i s přípravou pacienta). Pokud má pacient abnormální nález (index) měl by absolvovat podrobnější cévní vyšetření a další vyšetření zaměřené na určení rizika kornatění cév. Mezi tato vyšetření patří například stanovení hladiny cholesterolu, cukru a další.

Současné medicínské trendy jsou zaměřeny na prevenci všech onemocnění, tedy na snahu onemocnění předcházet nebo je zavčas zachytit a tím i účinněji a dříve léčit. Právě toto jednoduché vyšetření pomáhá detekovat počínající cévní postižení dolních končetin a odliší tak pacienty s vyšším rizikem cévní aterosklerózy a tím i vyšším rizikem infarktu myokardu.

Jinak řečeno, člověk je tak starý jak má starý cévní systém. Pokud tedy máte ten pocit, že Vás "tlačí" lýtka nebo stehna při chůzi, jste diabetik nebo dokonce kouříte, případně máte v rodinně vyšší riziko infarktu myokardu nechte si vyšetřit index kotník-paže.

MUDr. Náplava Robert
Centrum pro choroby srdce a cév v Kroměříži